0
0 Kč0 ks

Terminologie LED

LED (anglicky pojem Light-Emitting Diode neboli dioda vyzařující světlo)
Jedná se o elektronickou polovodičovou součástku, kde vzniká přechod P (anoda) – N (katoda). Na rozdíl od klasických diod, LED vyzařuje viditelné světlo v úzkém spektru barev a neobsahuje infračervené ani ultrafialové záření. Jinak řečeno LED je dioda vyzařující světlo. Jde o efektivní výbojový světelný zdroj, který funguje na principu polovodičových destiček přetvářejících elektrický proud na světlo.
Vývoj se ještě zrychlil a každým rokem jsou představovány diody, které mají o něco vyšší účinnost (výkon). V současné době se pro všeobecné osvětlovaní lze setkat s diodami, které mají účinnost cca 100–130 lm/W, což je více než u žárovek, zářivek i některých výbojek (a technologii je do budoucna připisováno další zvyšování účinnosti). V roce 2012 bylo v laboratorních podmínkách dosaženo 250 lm/W.

Příkon - spotřeba
Příkon (světelného zdroje, svítidla, osvětlovací soustavy či jiného zařízení) se značí písmenem P, udává se ve Watech [W] a vyjadřuje množství energie spotřebované posuzovaným zařízením za jednotku času. Např. příkon svítidla se skládá z příkonu světelného zdroje a příkonu předřadného přístroje (předřadníku). Příkon klasického elektromagnetického předřadníku tvoří asi pětinu celkového příkonu svítidla, příkon elektronického předřadníku asi desetinu.

Měrný výkon světelného zdroje
Měrný výkon světelného zdroje udává účinnost přeměny elektrické energie na světelnou. Je roven poměru světelného toku Φ [lm] vyzařovaného zdrojem a jeho elektrického příkonu P [W]. Měrný výkon se používá pro vzájemné porovnání účinnosti světelných zdrojů. Označuje se řeckým písmenem η (éta) a udává se v lumenech na watt [lm/W].
Například vysokotlaká sodíková výbojka o příkonu P = 100 W, jejíž světelný tok Φ = 10 000 lm, má měrný výkonη = Φ/ P = 100 lm/W.

Svítivost
Udává prostorovou hustotu světelného toku zdroje v různých směrech. Svítivost lze určit pouze pro bodový zdroj, tj. pro zdroj, jehož rozměry jsou zanedbatelné v porovnání se vzdáleností zdroje od kontrolního bodu. Jednotka: candela [cd]. Světelný zdroj obecně vyzařuje svůj světelný tok, různě silně do různých směrů.

Světelný tok
Světelný tok odpovídá množství světla, které vyzařuje světelný zdroj či svítidlo. Označuje se řeckým
písmenem Φ ( fí ) a udává se v lumenech [lm]. Světelný tok tedy představuje výkon zdroje či svítidla měřený ve světelně technických jednotkách. Např. žárovka 100 W vyzařuje světelný tok 1 350 lm, zatímco vysokotlaká sodíková výbojka 100 W vyzařuje tok 10 000 lm.

Měrný výkon
Měrný výkon světelného zdroje udává účinnost přeměny elektrické energie na světelnou. Je roven poměru světelného toku Φ [lm] vyzařovaného zdrojem a jeho elektrického příkonu P [W]. Měrný výkon se používá pro vzájemné porovnání účinnosti světelných zdrojů. Označuje se řeckým písmenem η (éta) a udává se v lumenech na watt [lm/W].
Například vysokotlaká sodíková výbojka o příkonu P = 100 W, jejíž světelný tok Φ = 10 000 lm, má měrný výkonη = Φ/ P = 100 lm/W.

Účinnost světla
Účinnost svítidla vystihuje využití světelného toku zdrojů ve svítidle. Je rovna podílu světelného toku vyzařovaného svítidlem a světelného toku všech zdrojů instalovaných ve svítidle. Udává se buď v procentech nebo jako poměrné číslo. Účinnost svítidla je hodnotícím kritériem svítidel. Dále je třeba sledovat činitel využití – jaká část světla je směrována do užitečného směru,

Index podání barev
Člověk věrně vnímá barvy předmětů ve světle teplotních světelných zdrojů jako je např. slunce či žárovka. Ve světle výbojových zdrojů je vjem barev zkreslen. Míru tohoto zkreslení vystihuje tzv. index podání barev Ra, což je číslo v rozmezí od 0 do 100. Věrný vjem barev charakterizuje Ra = 100 (světlo klasických či halogenových žárovek) a naopak případ, kdy člověk nerozlišuje barvy vůbec, charakterizuje Ra = 0 (prakticky jednobarevné světlo nízkotlaké sodíkové výbojky). Světlo kvalitních halogenidových výbojek charakterizuje Ra = 90, zatímco světlo vysokotlakých sodíkových výbojek pouze Ra = 25. Index podání barev se někdy označuje také zkratkou CRI, která pochází z angličtiny. Míra podání barev nesouvisí s barvou světla.

Teplota chromatičnosti
Teplota chromatičnosti charakterizuje tón barvy vyzařovaného světla. Označuje se Tc, udává se v kelvinech [K] a závisí na typu světelného zdroje. Tón barvy světla vyzařovaného zdroji se obvykle dělí do tří skupin, a to světlo s teple bílým tónem barvy (Tc < 3 300 K), s neutrálně bílým tónem (3 300 K < Tc < 5 300 K) a s chladně bílým tónem (Tc > 5 300 K). Například halogenidová výbojka s chladně bílým tónem barvy má teplotu chromatičnosti 6 500 K, zatímco světlo klasické žárovky má teple bílý tón s  teplotou chromatičnosti 2 700 K.

Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů
· 1200 K: svíčka
· 2800 K: žárovka, slunce při východu a západu
· 3000 K: studiové osvětleni
· 5000 K: obvykle denní světlo, zářivky
· 5500 K: fotografické blesky, výbojky; toto je obvyklá barevná teplota používaná
               v profesionální fotografii
· 6000 K: jasné poledni světlo
· 6500 K: standardizované denní světlo
· 7000 K: lehce zamračená obloha
· 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra)
· 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez Slunce

Barva světla
Barva světla je teplotou chromatičnosti velice dobře určena. Přitom lze rozlišit tři hlavni skupiny:
· teplá bílá (Warm White) < 3 300 K
· studená bílá (Cool White) 3 300 – 5 000 K
· denní bílá (Daylight) > 5 000 K
Navzdory stejné barvě světla mohou mít světelné zdroje v důsledku spektrálního složení svého světla velmi rozdílné vlastnosti podání barev.

IP Krytí
Jde o důležitý údaj u výrobků, znázorňuje vhodné použiti umístění výrobku. Krytí je konstrukční opatření, které je součásti el. předmětu. Poskytuje ochranu před dotykem s živými a pohybujícími se částmi a dosahuje se jim ochrana před poškozením vniknutím cizích předmětů, prachu, vody, plynů,...

Telefon Email  Prezentace na Facebooku 

Telefon: [+420] 608 822 250
Email: info@svitime-usporne.cz